Historie kultury
Babický zpravodaj
"Babický zpravodaj" vydává obecní rada 4 x ročně. Informuje občany o důležitých záležitostech, jako např. o rozpočtu obce a jeho plnění, záměrech obce a dalších událostech, které se dotýkají života našich občanů. Ve zpravodaji je dáván též prostor pro společenské organizace a spolky.
Redakční radu tvoří Marie Šuranská, Zoja Chodúrová, Marie Dostálková. Viz. Babický zpravodaj
Pohlednice
V roce 1998 byly vydány pohlednice obce v nákladu 5 tis. ks. Na pohlednici jsou 4 dominanty obce, které spojuje pečeť obce. V roce 2005 byly vytvořeny 4 nové pohlednice obce, které je možno zakoupit na OÚ.
Další 4 pohlednice a záložka byly vytvořeny v roce 2008
V roce 2009 bylo vydáno pexeso Babice dříve a dnes.
Knihovna
V roce 1995 byla uvedena do provozu nová budova knihovny, která navazuje na zařízení Kulturního domu. Jedná se o důstojný kulturní stánek, který je občany hojně využíván.
Babické hody s právem
V Babicích se vždy slaví tzv. císařské hody třetí sobotu a neděli v říjnu. V každé obci nebo městě býval podle kanonického práva kostel zasvěcen světci s věrohodnou úctou, který byl zanesen v seznamu svatých. Patrocinium kaple či chrámu navrhoval donátor ve vzájemné shodě s diecézním biskupem. Se zasvěcením - patrociniem a požehnáním – posvěcením chrámu souvisely ve vesnickém společenství výroční a obyčejové slavnosti, které svou okázalostí převyšovaly ostatní. Ke vzdávání úcty svatým patřila i slavnost hodů. Oslavování patrocinia, které je přímo spojeno se zasvěcením místního chrámu svému patronu, je označováno jako patronské hody. Po stránce jazykové hody znamenají výjimečný, významný čas, velkou hodinu. V den a nebo v nejbližší neděli daného svátku se na hody dodnes slaví liturgická bohoslužba. Světské slavnosti - hodová obchůzka - trvá několik dnů.
V uherskohradišťském děkanátu převažuje ve větším procentu slavení hodů císařských, které zavedl Josef II. v roce 1786. Ustanovil jednotný termín slavení hodů na třetí neděli v říjnu. Celá slanost je postavena na obřadní obchůzce mládeže, v čele s předem zvolenými stárky a stárkami, kteří žádají hlavního představitele obce o povolení konat slavnost hodů. V čele celého průvodu nesou stárci hodová práva, která jsou hlavními znaky hodových slavností. Symbol stárky a stárka dával možnost pořádat hody, ale také zodpovídat za celý jejich průběh. Právem byla pergamenová listina se sepsanými právy a povinnostmi stárků, kterou dostávali od starosty obce. Ukládali si ji do schránky, jež během času dostala v každé obci svůj specifický tvar. Svěřené právo museli stárci dobře střežit, neboť jakékoliv jeho zmizení a poškození by bylo pro ně velkou ostudou.